Tipy na výlety

TIPY NA VÝLETY V OKOLÍ HARRACHOVA

Hrad Chojník

[Jelení Hora]

Poloha hradu Chojnik je neobvykle malebná, objekt leží na vrcholu hory se stejným názvem (627 m n.m.), jejíž strmá úbočí vytvářejí propasti se svislými stěnami, hluboké až 150 m.

Výlety do Jizerek

Poloha Harrachova na západním okraji Krkonoš umožňuje podnikat odtud výlety do sousedních Jizerských hor. Navrhovaná trasa vede údolím Jizery, přes horu Bukovec, osadu Jizerka a Kořenov zpět do Harrachova. Je poměrně dlouhá, její absolvování zabere i zdatnému turistovi celý den, ovšem převýšení (až na výstup na Bukovec) je velmi mírné. Možnost zpestření a zkrácení túry jízdou vlakem v úseku Kořenov-Harrachov, Mýtiny.

Harrachov –Nový Svět (kemp, sklárna) 670 m n. m. – Mýtiny 3 km (+40 m) – most Martinské údolí 1 km (-80 m) – pod Bukovcem 6 km (+170 m) – Bukovec + 1 km (+100 m, -100 m) – Jizerka 1 km (-40 m) – rozc. Vlašský hřeben 3,5 km – Václavíkova studánka 2 km (-80 m) – Kořenov nádraží 2 km (-150 m) – křižovatka Mýto 2,5 km (-110 m) – Nový Svět 3 km (+90 m)

Celkem: 25 km, 8 – 9 hodin

Popis:

Na tuto túru vyrazíme třeba z křižovatky u hotelu Karolína (mezi sklárnou a kempem) na Novém Světě po červeně značkované turistické cestě. K ní se poblíž hřiště na JZ okraji obce připojuje modře značená cesta, přicházející Anenským údolím z centra Harrachova. Mírně stoupáme k harrachovskému nádraží (vlak však případně využijeme při zpáteční cestě), projdeme osadu Mýtiny (do r. 1959 patřící Polsku) a poměrně strmou lesní cestou sejdeme do údolí Jizery, kterou překonáme po jednoobloukovém mostku pro pěší. Odtud, z Martinského údolí, stoupáme silničkou podle řeky Jizery k zajímavému historickému mostu železniční tratě Tanvald – Harrachov.

Lesní cestou (stále po pravém břehu a po červené) podél balvanitého koryta Jizery s peřejemi a četnými evorzními tvary (Obří hrnce) dojdeme až na úpatí Bukovce. Zde se cesta zužuje a je strmější. Vyplatí se udělat si odbočku a po trase naučné stezky vystoupit na vrchol čedičového kužele, který je v krkonošsko-jizerské oblasti zcela výjimečným jevem (v malém lomě na JV úpatí odkryty čedičové sloupce). Při výstupu na vrchol Bukovce (1005 m n. m.) procházíme bukovým lesem, který dal hoře jméno. Z vrcholku se nám, vzhledem k odumírání smrkových porostů, otevře pohled k severu a západu na Jizerské hory a k východu na Krkonoše. Z Bukovce sejdeme severním svahem a vrátíme se na turistickou cestu. Můžeme si prohlédnout rázovitou horskou osadu Jizerka s pozůstatky po dvou sklárnách a malým muzeem v dřevěné budově bývalé školy. Občerstvení poskytuje bouda Pyramida, podobně i restaurace Pod Bukovcem, kde se mohou zastavit ti, kteří nechtějí zacházet do osady.

Už je také na čase vydat se na zpáteční cestu. Červenou turistickou značku vyměníme za modrou a jdeme směrem k JZ přes táhlý Vlašský hřeben s výhledem na vodní nádrž Souš. Odbočíme vlevo na žlutě značenou cestu, vedoucí pod vrcholem Zámky (1002 m n. m., odbočka na vyhlídku) a samotou Václavíkova Studánka.

Čertovský výšlap

Nepříliš náročná túra po nižších hřebenech jihovýchodně od Harrachova Po vyjetí lanovkou na Čertovu horu vede trasa téměř vrstevnicově na rozcestí Ručičky. Odtud přes Zadní Plech a Krakonošovu snídani.Mumlavským dolem zpátky do Harrachova. Na trase pěkné výhledy.

Popis:

V rámci úspory času i vlastních nohou největší převýšení (360 m) hned v úvodu trasy překonáme sedačkovou lanovkou. vedoucí téměř z centra Harrachova na Čertovu horu (1020.5 m n. m.). K dolní stanici lanovky se dostaneme od centrálního parkoviště a autobusového nádraží po modré turistické značce kolem Informačního střediska Správy Krnapu (doporučujeme před túrami navštívit). Tatáž značka vede přes Anenské údolí z Nového Světa.

Již během jízdy lanovkou (podél obřího lyžařského můstku) se nám nabízejí pěkné rozhledy, podobně i na vrcholu značně odlesněné Čertovy hory. Odtud mírně klesáme modře značenou cestou k vyhlídkové Janově skále (1000 m n. m.. krátká odbočka vpravo). Dále scházíme do horní části enklávy Studenov, kde se nachází důležitá křižovatka turistických cest. My pokračujeme k východu, po vrstevnici zleva obejdeme vrch Studená (989 m n. m.), vystoupáme na Čertovu pláň a dorazíme na neméně důležité rozcestí Ručičky nad rokytnickými Hořeními Domky. Opustíme modrou značku a po žlutě značené cestě jediným prudším stoupáním na trase vystoupíme na Zadní Plech do výšky asi 1200 m. Tento hřeben, vybíhající z Lysé hory, je z důvodu imisního poškozeni téměř odlesněný.

Po tyčované cestě sestoupíme k rozcestí Krakonošova snídaně na soutoku Malé a Velké Mumlavy Odtud opět po modré turistické značce postupujeme podél toku Mumlavy do Harrachova. Po pravé straně (v lese poblíž soutoku s Lubošskou bystřinou) mineme žulové Lubošské skály, sloužící jako cvičný horolezecký terén a asi po hodině cesty dojdeme k Mumlavské boudě a Mumlavskému vodopádu.

Kolem úpravny vody a můstkem přes silniční obchvat dorazíme po asfaltu za chvíli do Harrachova. Chceme-li dojít na Nový Svět, za Mumlavskou boudou odbočíme lesní cestou po červené značce. která vyúsťuje poblíž autokempu (2,5 km, -85 m).

Rozhledna Štepánka

Štepánka je nejstarší rozhlednou Jizerských hor. Rozhledna Štepánka stojící na vrchu Hvezda (958 m) u Príchovic, na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, je mnohými považována za vubec nejkrásnejší vyhlídkovou stavbu u nás. Obliba této rozhledny je po celou dobu její existence obrovská – s jejím obrázkem bylo vydáno rekordní množství pohlednic. Poblíž rozhledny tradicne stojí drevenný stánek s obcerstvením, zajímavý je i kamenný stul s lavicí u jejího vchodu. Za veží jsou trosky kamenného válecného kríže, který mel být údajne symbolickým místem zdejších nacistu za 2. svetové války.

Snežka

Jedná se o nejvyšší horu Krkonoš a Ceské republiky (1602 m.n.m.). Nachází se ve východní cásti Krkonoš na Hranicním hrebenu. Pres její vrchol prochází cesko-polská hranice. Na severní polské strane spadají srázy do údolí Lomnicky, na jižní ceské do Obrího dolu. Západní svahy se snižují do Úpské rašeliny a východní klesají v Obrí hrbet. Snežka je vyhledávaný turistický cíl a rozhledový bod. Vede na ni nekolik tras- turistických, bežeckých i cyklistických. Nejcastejším výchozím bodem je Pec pod Snežkou, kde je také nástupní stanice sedackové lanovky na Snežku. Z vrcholu Snežky vedou znacené turistické trasy smerem k Lucní boude, do Špindlerova Mlýna, Pece pod Snežkou nebo do Horní Malé Úpy.